Problém je v tom, že odpovědi Sargeho i Carmiho jsou správné podle toho, kdo toto slovo používá. Někteří lidé používají slovo koření pouze jako sůl, jiní jako sůl a pepř a jiní jako „cokoli, co chcete použít k dosažení požadované chuti, včetně soli, pepře, citronové šťávy, koření, bylin atd.“ Pokud jednáte s někým osobně, je nejlepší se zeptat. U kuchařky to někdy zjistíte z kontextu nebo z jiných receptů. V opačném případě budete muset uskutečnit svůj vlastní nejlepší hovor. Ve svých vlastních receptech obecně napíšu „ochutnejte a upravte koření, podle potřeby přidávejte sůl nebo více citronové šťávy“.

Koření pro seriózní kuchaře znamená sůl. A je to. Jen sůl.

Pepř je kořením a jako takový by byl kořením.

Bohužel neexistuje nic, co by lidi, kteří píšou kuchařky, přimělo používat jakoukoli konzistentní terminologii, takže skutečné využití se liší. Rozdíl je mezi „sezónou podle chuti“ a „solí a pepřem podle chuti“ a tímto rozdílem je pepř.

Sůl ovlivňuje vaření natolik, že si vyvinula vlastní terminologii a jsem si jist, že jelikož angličtina je neustále se měnící jazyk, nakonec toto slovo vyroste a bude znamenat něco jiného, ​​ale prozatím sůl.

Koření bych definoval jako soli, bylinky, koření a další příchutě používané k dopečení pokrmu. To na rozdíl od hlavních chutí pokrmu, které pocházejí ze základních ingrediencí. Například, když ochutím bramborovou kaši se solí, pepřem a muškátovým oříškem, jsou na základně stále bramborově dochuceny solí / pepřem / muškátovým oříškem.

Aroma by odkazovalo na přidání jakéhokoli příchutě, ať už základní, dokončovací nebo vylepšující. Slovo aroma má také určitý druh umělé konotace. Pravdivý příběh: Jednou jsem ochutnal ananas s jahodovou příchutí. Jednalo se o sušený ananas, který byl namočený ve falešném jahodovém aroma.

Vzhledem k problematické dostupnosti koření v kolébce anglického jazyka existuje tendence k tomu, aby se koření vykládalo pouze jako sůl a černý pepř, zejména ve starších kuchařkách, i když nejen tam.

Nakonec je důležité nemíchat koření receptu se solí s použitím soli k jinému účelu. Sůl se často používá pro své chemické vlastnosti (bude čerpat vodu z potravin, má vliv na těsto atd.), Jakož i její chuť.

Souhlasíte se všemi odpověďmi zde, pokud jde o převážně anglosaský přístup k vaření. Všiml jsem si však, že koření, když mluvíme například o thajském jídle, je často definováno jako kombinace rybí omáčky, palmového cukru, limetkové šťávy a někdy chilli - vše se přidává na chuť na konci procesu vaření.

Navrhoval bych, aby různé kultury měly různé definice „koření“.

Koření jsou v zásadě přísady pocházející z různých částí rostlin, jako je kořen, kůra atd., a mají typický pachový profil rostlin. Koření lze použít samostatně nebo v kombinaci různých koření k vytvoření homogenní směsi. Koření se výrazně liší od koření, protože existují různé funkční přísady, jako jsou okyselující látky, sůl, látky zvyšující chuť, gumy a stabilizátory, cukr atd., Jsou přidávány v různých kombinacích spolu s koření dodávají směsi zvláštní vlastnosti. Lze říci, že koření je podmnožinou koření.

Koření znamená posílení přirozených chutí jídla bez výrazné změny chuti. A příchuť znamená přidání nové příchutě do jídla podle definice v knize Waynea Gisslena Professional Cooking 7. vydání (vysokoškolská kniha pro kulinářské umění).